Ačkoli by se mohlo zdát, že se jedná pouze o zbytečný výstřelek, slaná voda je mezi lidmi stále oblíbenější. Obzvláště v dnešní složité době způsobené pandemií koronaviru, kdy se lidé bojí cestovat, jistě mnozí ocení, že si mohou vytvořit „dovolenou u moře“ na vlastní zahradě.
K úpravě běžné bazénové vody se používá speciální mořská sůl, která pomocí salinizačních jednotek (ale jde to i bez nich) a elektrolýze vytvoří požadovanou „příchuť“ vody. Dávkování se pohybuje přibližně v rozmezí 5 kg/m3. Jedná se o sůl získanou ze skutečných moří, nejedná se o žádnou chemii obsahující jodidy. To je velmi důležitá vlastnost, neboť jodidy mohou při procesu rozkladu způsobovat nežádoucí hnědé zbarvení vody – a taková lázeň rozhodně neláká ke koupání.
A proč vodu vůbec solit? V optimálním množství totiž působí pozitivně na pokožku plavců s vyšší citlivostí pokožky či nějakým druhem jejího onemocnění (ekzém, lupénka, apod.). V každém případě je ale nutné myslet na to, že sůl má silné korozivní účinky, proto je třeba tomu uzpůsobit vybavení bazénu ještě před jejím přidáním.
Mořská sůl do bazénu je získávána ze solných polích, na našem trhu najdeme převážně tu z Itálie, případně také jiných evropských států. Velikost zrn se pohybuje od 1 do 2 mm. Koncentrace soli v bazénech bude asi 7x menší než je tomu v moři.
A jak při přechodu ze sladké na slanou vodu postupovat? Dobrá zpráva je, že není třeba již napuštěný bazén vypouštět, ta špatná zase, že bude třeba pořídit salinizační jednotku. Je sice možné sůl nasypat přímo do bazénu, ale úplně nejlepší způsob, jak ji přeměnit to není. V salinizační jednotce totiž proběhne elektrolýza, při níž vzniká plynný chlor, který se následně rozpouští ve vodě a vzniká tak vlastně jakýsi zdroj chloru pro elektrolytický proces. Pokud bychom tedy tuto jednotku vynechali, musíme nadále přidávat bazénovou chemii, abychom zachovali vodu v potřebné kvalitě.
