Málokterému českému fotbalistovi se podařilo ovládnout srdce fanoušků v jiném státě. Pavlu Nedvědovi, rodákovi z Chebu, se této pocty dostalo v italské Sérii A. Během 13 let v tamější si vydobyl pozici jednoho z nejlepších záložníků fotbalové historie.
Začátky
První fotbalové krůčky začal Pavel dělat v klubu Tatran Skalná, odkud zamířil do Chebu a Plzně. V roce 1991 si jej všimli funkcionáři Dukly Praha. Na Julisce strávil jednu sezónu. V premiérové ligové sezóně si připsal tři góly. V létě roku 1992 podepsal smlouvu s pražskou Spartou. Tento krok byl zásadním v jeho kariéře, neboť ve Spartě podával skvělé výkony, a jelikož letenští byli pravidelnými účastníky evropských pohárů, začaly se o něj zajímat věhlasné zahraniční kluby. Během let 1992 až 1996 odehrál ve Spartě 93 zápasů a vstřelil 23 branek. Roku 1996 se sparta dohodla s italským Laziem Řím na hráčově transferu.
Itálie
Za Lazio Řím odkopal nakonec 137 zápasů a připsal na své konto 33 branek. Mnohem větším přínosem než góly byl jeho neuvěřitelný přehled na hřišti, z čehož plynuly geniální finální přihrávky. Stal se dvorním nahrávačem. S Laziem v roce 1999 dokráčel až k titulu v Poháru vítězů. Největší díru do světa ale udělal až po přestupu do Juventusu Turín. Právě zde dosáhl největších úspěchů. Vyhrál s ním Scudetto – titul mistra Serie A a to hned dvakrát v letech 2002 a 2003. V roce 2003 skončil Juventus druhý v Lize mistrů, ačkoliv sám ve vítězném finálovém utkání kvůli karetnímu trestu nehrál. Možná i kvůli tomu italský tým prohrál v penaltovém rozstřelu proti dalšímu italskému celku AC Milán. Díky povedené sezóně získal v tom samém roce i Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy (druhý Čech po Josefu Masopustovi).
Reprezentace
Již za svého působení ve Spartě Pavel Nedvěd nakoukl do reprezentace a stal se téměř ihned nejdůležitějším hráčem. K jeho největším úspěchům reprezentační kariéry patří druhé místo na ME 1996 v Anglii a třetí místo na ME 2004 v Řecku. Reprezentační kariéru ukončil v roce 2006.
Jako hráč se s profesionální kariérou rozloučil jako hráč Juventusu v roce 2009. U fotbalu zůstal jako funkcionář v tom samém týmu, kde byl v roce 2015 zvolen viceprezidentem